Zcela pravdivě o tělesné výchově...

Blog tělocvikáře

Zde bychom Vás rádi seznámili s tím, co nám primárně v rámci těláku (a nejen tam) přijde zajímavé, důležité, rozporuplné nebo třeba nepochopitelné (jednoduše témata, která zaslouží nějaký komentář). Vy sami pak posuďte, jestli to cítíte stejně nebo ne a můžete vyjádřit svoje postoje nebo přímo Váš návrh řešení v diskusi na fcbku.

Chceme Vás tímto požádat o POUZE SLUŠNÉ příspěvky. Nechceme se podílet na dalším snižování morální úrovně ČR, která za poslední roky utrpěla hodně šrámů, zejména kvůli objevení nové úrovně dna v politice. Nechceme si tady hrát na někoho, kdo zkonzumoval všechnu moudrost, ale hnusí se nám lhaní, pokrytectví, ožralecké buranství a sprosté útočení bez logické a férové argumentace - podporujeme raději FAIR PLAY !

Školství v ČR

českéškolstvíVe světě jsme jako národ bohužel poněkud k smíchu. V tom západním kvůli otevřené podpoře diktatury, ikdyž si nejsem jist, zda je to směšné. Na východě naopak kvůli servilitě, zbabělosti, ufňukanosti a směšnosti, vyčůranosti nebo neotesanosti nejvyšších představitelů našeho státu, kteří se někdy chovají, jako by je základní slušnost opustila. My, obyčejní občané, se v tomto toxickém prostředí, které na nás prakticky neustále útočí z médií, snažíme marně dorůst do mentálních rozměrů států jako je Švýcarsko nebo Rakousko a nedaří se to, naopak!

Kdo je viníkem tohoto stavu? Hlavní díl viny padá nejspíš na hlavy politiků. Někteří záměrně vyorávají brázdy nenávisti mezi různými skupinami: soukromníky a zaměstnanci, vzdělanými a nevzdělanými, učiteli a příjemci vzdělání, atd... a jednotlivé skupiny staví průběžně proti sobě, jak se jim to právě hodí. Důsledkem toho jsou - to lze v ČR aktuálně sledovat v přímém přenosu - lidé, zahlceni zbytečnými šarvátkami mezi sebou a potom i významně náchylnější k nechuti uvážit (třeba i velmi kvalitní) názory svých oponentů, nechuti zjišťovat si fakta a objektivní informace a vůbec mít svůj vlastní názor. To vede k pouhé reprodukci a dalšímu přenášení zjednodušených hesel a zištných manipulací.To je dnes bohužel realita - když je pak politiky ohýbána samotná ústava, podstatná část lidí to už neřeší, protože má svých - uměle vytvořených - "problémů dost".

Současně si však musíme zcela upřímně přiznat, že druhým původcem současného stavu je pravděpodobně školský systém, jež je vnímán stále větším množstvím lidí jako nějaký rudiment minulé doby (ZDE a ZDE). Tento stav do značné míry potvrzují srovnávací výsledky vzdělávacího systému, jež čím dál častěji vykazují stabilně klesající úroveň studentů (ZDE). U občanů ČR jsme bohužel stále častěji svědky absence kreativního a také kritického myšlení nebo jsou tyto nezbytné součásti sebevědomé společnosti zadupány u studentů hned v zárodku těmi učiteli, kteří ve školách pracují téměř výhradně s "negativní zpětnou vazbou" (pouze upozorňováním na nedostatky a chyby bez jakékoli práce s nimi). Diskuse studentů s učiteli při odlišných názorech je stále velmi často utopií - jak se to tedy pak mají mladí lidé naučit?? Trpí tím schopnost sebeuvědomělé a efektivní argumentace. Bohužel též i vhodné a do širších souvislostí zasazené prezentace vlastních myšlenek (o komunikačních dovednostech nemluvě), což jsou všechno velice potřebné díly skládačky, která je NUTNÁ, pakliže chceme opět zažít "Baťovské úspěchy" České republiky.

Hmatatelných úspěchů školství v ČR je stále méně, protože spíše než elitu inteligence nebo alespoň selský rozum používající občany, vychováváme v našich školách ve valné většině případů vyděšené ovce, které na příkaz či zadání plní poslušně požadavky podle šablony (styl: "seš normální?"; "ty seš úplně blbej"; "běž od toho, prosimtě!"; "máš za 5!", apod. je stále hojně rozšířen) = žádné kreativní vyjádření, žádná proaktivita nebo nadšení, z toho pak pramenící vyhoření, apatie a deprese. Působí to jako snaha nějaké struktury, volající po "starých, dobrých" časech, která nevím proč chce, aby se tato země s exkluzivní geografickou polohou zachovala jako pouhá montovna, jíž projíždí sem a tam kolony kamionů ve svých kolejích na D1. Má nabízet pouze levnou pracovní sílu nadnárodním koncernům a bránit se vší silou tomu, abychom prostřednictvím inteligentních a sebevědomých lidí skutečně ukázali světu co umíme a že nepatříme na periferii. Toho podstatného se však na školách k lepšímu mění velice málo a notně pomalým tempem. Nejviditelnějším výsledkem tohoto kurzu ve vzdělávání jsou dělníci se základním vzděláním (s nejnižšími platy a obtížně řešitelnými půjčkami v celé oblasti Sudet) nebo zástupy všemožných úředníků a kontrolorů (za 10 let se počet zvýšil o 300%!!!), kteří konkrétní hodnoty nevytvářejí, jen disponují orazítkovaným lejstrem, nejlépe zajišťovacím a tvrdě jdou po tom, aby v naší zemi "bylo líp" (minulý čas sedí bohužel již nějakou dobu nejlépe). Stav a úroveň takové společnosti vystihnul ve svém článku MUDr. Honzák ZDE.

 

Rozumějte prosím, nejde mi o kopance do úředníků nebo snad do kolegů učitelů - vůbec ne! Jde o to, že je prokázána existence lepších modelů školství než je to naše => jediná cesta k tomu však vede přes vynikající učitele, tak jimi buďme a zaslužme si platy (str. 60 - doporučení) jako v západní evropě (nikoli v Rusku a Číně, kde vlastní názor najdeme pouze u politických vězňů a vyšší platy se nechystají - právě sem nás ale stahují naše současné elity)! Potom budou příjemci, resp. plátci této služby ochotni souhlasit s navýšením platů na úroveň vyspělých západoevropských zemí a přestane se omílat evergreen s příliš dlouhou dovolenou (kterou však lze čerpat výhradně v termínu prázdnin a ne v době, kdy se učitel cítí unaven). Je ovšem nutně potřeba do učitelského slovníku zařadit, a hlavně pak také studenty podporovat v rozvíjení podstatných témat, jako jsou např: hloubkové myšlení, pozitivní zpětná vazba, důležitost sebepoznání a následné zaměření především na silné stránky, též na chybu jako prostředek velmi efektivního učení (ne vytváření pocitu neschopnosti!), stanovování dosažitelných cílů a jejich realizace, určení strategií pro dosahování cílů, atp.    

...Jestliže se poučíme a vybudujeme moderně orientované školství, postavené na opravdu schopných učitelích místo těch, kteří si pouze strčili do úst větu: "je to moje poslání", ovšem bez reálné snahy toto poslání plnit, můžeme se těšit nejen na rychle se měnící stav obecné a zejména reálně využitelné vzdělanosti celé naší společnosti, ale i podstatně lepší zpětnou vazbu od samotných studentů, kteří nebudou energii brát (když školu ze srdce nenávidí), ale začnou ji ve velmi pozitivní formě naopak předávat dál => protože si budou více vědomi toho, že jim vzdělání pomůže k osobnímu štěstí, vhodnému zaměstnání s ohledem na jejich silné stránky (tedy takovému, které je bude bavit),... a budou vědět, že učitel jim v tomto chce pomoci. Myslíte, že dnešní žáci a studenti mohou mít takový pocit? V některých případech určitě ano, ale zeptejme se přece přímo jich samotných, místo zbytečných odhadů! K lepšímu vnímání učitelů jednoznačně pomůže jejich férové hodnocení rodiči i samotnými studenty, např. formou dotazování, které by mělo mít standardizovaný a hlavně jednoduchý formát, aby jeho pravidelné vyplňování neodrazovalo nějakou složitostí (bohatě postačí např. 10 otázek, kam se vejde i nějaká ta reklama na nepovinné školní aktivity nebo třeba "marketing tělesné výchovy" - str. 64). Jistě, dá se předpokládat, že se zde někdy může zobrazit subjektivní hodnocení, ovlivněné konkrétní situací ve škole, osobní antipatie, pomsta, apod..., ovšem dlouhodobě opačná situace nikomu, kromě samotných studentů, evidentně vůbec nevadí.

Ale HLAVNĚ..., nejde vůbec o jednotlivé odpovědi, ale o průměrnou hodnotu na celou třídu, příp. školu. Konkrétní hodnocení ať si klidně ponechají školní inspektoři, před kterými učitelé vytváří svoji pedagogickou iluzi (to známe asi všichni - je to často vtipné nebo taky úplně trapné) smile. Vlastní zkušenost celé řady absolventů je taková, že zpravidla nejvíc se proti kvalitě názorů studentů jako "neprofesionálním" vymezuje takový učitel, který toho kladného předává svým svěřencům jen minimálně (viz třeba transformátor) - co Vy, jakou máte zkušenost? :) Svůj názor lze vyjádřit na FaceB

Jay~Pee 40x40

Ne, tělák fakt není na h*vn*

          ...Ne, nechceme být za každou cenu vulgární - naopak.

    Chceme tímto provokativním názvem článku dosáhnout zvýšení Vašeho zájmu pro důležité sdělení, které je právě v tomto názvu skryto. Přitom na Vás, naše milé návštěvníky, nechceme debilně řvát, jako např. zelený paskřivec z reklamy na alzu. Čechy, Moraváky, Slezany a kohokoli jiného chceme přimět k tomu, aby si více všímal podstatných věcí (např., že tělák je důležitý nebo že na Pražském hradě visí vlajka s nápisem "Pravda vítězí") a nepřejímal pouze stereotypy od někoho, kdo se snaží manipulovat, problematice nerozumí nebo má neaktuální názor = a právě to se v mnoha případech děje v tělesné výchově dlouhodobě, bohužel.

     Pokoušíme se o to, aby se co nejvíc lidí zamyslelo nad tím, že dnešní tělák nemusí být o nechuti k běhání či oblíbené/neoblíbené vybíjené, rudé tváři a omluvenkách. Jde především o to, naučit žáky a studenty mít rádi POHYB, aby bylo možné eliminovat dopady (zejména po fyziologické stránce) té nejhorší polohy pro páteř člověka - sezení. Když k tomu přidáme dnes oblíbené zírání do mobilních telefonů, které páteři též nemálo škodí ("text neck", zvětšená hrudní kyfóza), nevhodné stravovací návyky a všudypřítomný stres, dostáváme se logicky k neradostnému výsledku zdravotního stavu současné aktivní populace (nejen) v ČR, které říkáme kamarádsky "SEDAVÁ SPOLEČNOST (str. 20-21)"

     Co studuješ? tělocvik? ..aha a co k tomu?? Nebo... tělocvikář? aha a s čím to máš, se zemákem? Všichni téměř bez výjimek kladou tyto otázky ve snaze zjistit, zda je tělocvikář zaměřený na zeměpis, občanku nebo snad matiku? :) Nemyslím, že to je dobře, tělocvikář má být zaměřen primárně na tělocvik, ne?? Přece pokud chceme učit tělák kvalitně, podle očekávání a moderních požadavků  společnosti (str. 20-21), proč by k tomu měl být nutný další předmět do kombinace? Aby to vypadalo nějak lépe nebo snad kvůli jednoduchosti studia těláku na VŠ? Tu "jednoduchost" může každý vyzkoušet v přijímacím řízení a následném studiu, kde je učiva dostatek a je třeba se jej naučit (stačí jen na zkoušku, stejně jako na jiných školách). Současně však je zapotřebí zvládnout i předměty praktické, u kterých by stanovené limity většina kritiků-neabsolventů pravděpodobně zvládala jen s obtížemi. Pokud se vystudovaní učitelé těláku nechtějí stát "úředníky" ve školách, kteří se musejí brodit v přebujelé administrativě, ne náhodou se dostávají do různých manažerských pozic - z toho lze vyvodit určitou míru schopností. Za velmi podstatné tedy považujeme NEzaměřovat se na další předmět v kombinaci, ale na to, abychom učili tělák opravdu DOBŘE, moderně a smysluplně!!! viz zde, str. 56-65.

     "Puboši" jsou, pravda, někdy hodně vynudění a patnáctistovka jejich tělesné schránce rozhodně neublíží, ba naopak - to je třeba říct nahlas... ovšem zase na druhou stranu to nutně běhat jen kvůli tomu, abych měl jako učitel známku z této aktivity??? To je v některých případech trochu kontraproduktivní - např. je možné, že nikdo ze zde uvedených videí neběhá patnáctku rád a přece jsou to všechno z pohledu tělocvikáře "celkem na pohodu" výkony ;)

 

                     

Jay~Pee 40x40

Proč kupovat české zboží??

CZ-rukaEkonomická výhodnost           

Při nákupu zboží od českých výrobců zůstanou peníze v místní ekonomice na mzdy, důchody, zdravotní a sociální systém, infrastukturu a vůbec na zvyšování kvality života nás všech - tedy to, co v západní Evropě velmi dobře pochopili a zcela přirozeně při nákupech praktikují jak manažeři, rodiny s dětmi, tak i důchodci (všechny společenské třídy). V Německu, Rakousku, Francii i jinde "na západě" prostě spotřebitelé nakupují co nejvíce zboží od svých místních firem, tedy od svých spoluobčanů - sousedů a na jejich životní úrovni je to dobře vidět. U nás v ČR se úspěch souseda neodpouští a proto nakupujeme narozdíl od "západu" spíše v zahraničních nadnárodních firmách a řetězcích produkty cizí výroby (mnohdy i bez garance kvality) a na naší životní úrovni je to též vidět - jen opačně, bohužel.

Ekologická výhodnost

Při nákupu českých výrobků od malých, místních výrobců není nutné převážet zboží na tak dlouhé vzdálenosti jako když se vozí (pravidelně) gigantické množství zboží nadnárodních korporací (namátkou:Tesco, Albert, Lidl, Kaufland, Globus, KIK, Interspar, Mango, H&M, Adidas, Zara, Nike a další...) přes hranice nebo jen v rámci svých velkých skladů. Výfukové plyny kamionů, jejich častá přetíženost a hlavně jejich neuvěřitelné množství nám dělá problém nejen zdravotní (polétavý prach, smog, hluk, nebezpečí na silnici,...) ale je viníkem neuspokojivého stavu českých silnic, které mají ve srovnání s našimi západními sousedy "kvalitu" vskutku mizernou. Vzhledem k tomu, že ekologická otázka je reálný globální problém, který už snad přestal popírat i hlavní ekolog a též majitel Chilského pera Václav Klaus st. (video zde), můžete se každým svým nákupem od českého výrobce hrdě přihlásit k tomu, že současně děláte něco i pro lepší životní prostředí (nejen) ve své zemi.

Velké haly nadnárodních korporací, vybudované v mnoha případech na ornici můžeme začlenit mezi poměrně standardní ekologické problémy ČR.

Sociální výhodnost

Když kupujete jakékoli výrobky, kupujete si současně i práci lidí, kteří by měli být za svoji práci zaplaceni spravedlivě. My bychom sami nechtěli pracovat v prostředí, kde si otrockou prací nevyděláme ani na pořádné jídlo, jenomže u velkých nadnárodních společností je to většinou běžná realita = bližší info ZDE nebo např. ZDE. Nákupem českého výrobku však podpoříte přímo české zaměstnance v těch firmách, které disponují etickým kodexem pro své zaměstnance, přičemž nebudete podporovat vykořisťující strategie bohatých firem, které ve své chamtivosti neeticky těží z chudoby, špatně zaplacené práce a mnohdy též práce dětské.

Ovšem je také třeba poukázat ještě na jednu podstatnou výhodu nákupu českých výrobků a tou je větší stabilita a možnosti zaměstnanosti při ekonomické recesi. Ekonomické krize se cyklicky opakují a nelze se jim v prostředí tržní ekonomiky v podstatě vyhnout, jediným řešením je být v rámci státu co nejméně závislí na zahraničí. Nadnárodní firmy v tomto období jednoduše propustí velké množství zaměstnanců a nebo se odstěhují za lepšími podmínkami jinam, zatímco české firmy se zde musí snažit přežít. Svým zaměstnancům, se kterými je pojí mnohdy přátelská pouta, se snaží v této těžké době dát nějaké východisko a ikdyž to může být řešení nepopulární, není to striktní zrušení pracovního místa. Víc českých firem v jedné oblasti pak poskytuje více možností zaměstnanosti nežli menší množství obrovských hal nadnárodních firem, které se v dobách konjunktury snaží veškerou místní konkurenci odklidit svými podlézavými slevovými akcemi - po takovém odklizení konkurence veškeré své produkty zpravidla nekompromisně zdraží. Když se takto jednoduše necháme zpracovat slevami a dalšími zdánlivě "výhodnějšími" nákupy, bude pro české občany následující ekonomická krize mnohem větší problém než v minulosti - to však bude nadnárodním korporacím srdečně jedno - už se to v mnoha případech ukázalo. V nejhorším si seberou svých 5 švestek i státní podporu, často v podobě daňových prázdnin (kterou žádná z českých firem nedisponuje) a potáhnou někam dál, kde zase vydělají na hlouposti lidí. Pro lepší pochopení je odkaz na video s danou problematikou ZDE. Podporujte a kupujte kvalitní české výrobky - naše partnery najdete v sekci: "Partneři"

Dobrý pocit z pozitivního rozhodnutí

Ne, vůbec to není zanedbatelná věc - nekupujeme si přece nové věci, abychom se pak cítili pod psa. V rámci nákupu máte radost nejen z nově nabyté věci, ale můžete cítit národní hrdost, uspokojení, že jste nepodpořili "špatnou věc" (např. viz ekologie) a že jste naopak podpořili dobrou věc (např. sociální a ekonomické výhody). V neposlední řadě je to dobrý pocit z toho, že se jako stát můžeme srovnávat se zahraničím v kvalitě - a o to bychom měli usilovat ve všech svých činnostech.

Kvalita, kterou očekáváte

Nemáme mezi partnery nikoho, kdo by byl výrobcem nečeho podřadného a velmi si na tom zakládáme. Jednotlivé parťáky máme podrobně zmapované vlastními zkušenostmi, jsou to - používáním v extrémních podmínkách - prověřené firmy, kde kvalitu odráží úspěchy na mezinárodním poli při srovnání se špičkovou konkurencí - ať se jedná o design, dílenské zpracování nebo samotnou nejvyšší možnou úroveň kvality a použitých materiálů, důkaz např. ZDE.

 Děkujeme za Vaše rozhodnutí podpořit české výrobce, zde máme jejich přehledný seznam.

...a ještě moje krátké zamyšlení... ano, my podporujeme ekonomický protekcionismus (neplést s nacionalismem), který představitelé EU oficiálně podporovat nemohou (máme přece "společný" trh a od některých zemí osmadvacítky se jednoduše očekává, že budou preferovat zahraniční zboží => ano, jde zřejmě o země postkomunistické a ČR není výjimkou). Ovšem když vidím každý týden dvakrát šílenství a fronty ještě před otevřením u Lidlu, je mi úzko z toho, jak moc ty preference cizího zboží dáváme najevo. Jasně, byl to Lidl, který navýšil platy prodavaček na úroveň, která je dokonce vyšší než platy místních učitelů, za což nejbohatšímu Němci Dietru Schwarzovi - majiteli Lidlu a Kauflandu poníženě děkujeme, nicméně současně je to naše, poněkud smutná vizitka. Tento řetězec si nás jednoduše všechny koupil za platy prodavačů(ček) a pravda i lepší standard kvality než mají ostatní řetězce (ne vždy) - bohužel jsme ale v kvalitě vůbec nesrovnávali některé české maloprodejny, např. GranMoravia. Český lid tento kladnější přístup ke spotřebiteli vrací Lidlu měrou vrchovatou = miliardami korun zisku, které nadšeně posíláme za hranice naší ekonomiky, do kapes pana Schwarze. Vůbec nechci být nevděčný, jsem opravdu rád, že s vyššími (adekvátními) platy pro české občany někdo přišel (pakliže jsou naši představitelé moci tak neschopní, že to musí zařídit někdo ze zahraničí), ale při rozsahu nabízeného zboží Lidlu mám obavy, že za nedlouho nezůstane v ČR jediná místní firma, která by se podílela na výše uvedených výhodách, protože téměř vše si koupíme v Lidlu a co ne tam, tak v Globusu (další korunky na německé silnice a tamním učitelům, lékařům a hasičům). Oblečení, sportovní potřeby, hračky, kosmetiku, kancelářské potřeby, nářadí, ložní prádlo, spodní prádlo, ponožky,........................... prostě všechno, jenomže českou výrobou to bohužel nevoní :(

... především ale pochopte, neříkám, abyste nic nekupovali v řetězcích (to už dnes ani nejde), jen když máte tu možnost, podpořte svým nákupem malou pekárnu, místního řezníka, pěstitele zeleniny, chovatele krav nebo třeba malé české výrobce kosmetiky - zatím jsou ještě k dispozici - třeba TADY, ale v budoucnu už být nemusí. Velmi pravděpodobně Vám totiž neřeknou, (jako někteří moudří mluvčí ZDE nebo ZDE) že se snaží, použitím méně kvalitních surovin, více přiblížit chutím, zvykům a preferencím českých spotřebitelů :D - to je přece úplná nehoráznost! Díky, že přemýšlíte...

Jay~Pee 40x40

Syndrom vyhoření

occupational burn outburnout1

Syndrom vhoření je velice nepříjemný duševní stav, který v mnoha případech ústí do deprese..... http://www.syndrom-vyhoreni.psychoweb.cz/

Tomuto problému je dobré se věnovat již na ZŠ - nemyslím, že by bylo nutné v tomto směru žáky drtit teorií, ale stačí jim sdělit, hlavně v posledních ročnících, kdy se rozhodují o oboru, který budou studovat dál, že pokud je jejich škola a následně práce nebude vůbec bavit, budou ji navštěvovat pouze proto, aby zaplatili daně, tak jsou na nejlepší cestě k vyhoření i depkám... učitelům se to stává velmi často taky - více zde

Zde je jeden reálný příběh...

 

Na českém internetu lze jednoduše najít, že… „Vyhoření se týká zejména oblasti práce a je typické citovým a mentálním vyčerpáním. Často jde o důsledek dlouhodobého stresu a týká se nejvíce lidí, kteří pracují s jinými lidmi. Od deprese nebo prosté únavy se syndrom vyhoření liší hlavně tím, že se vztahuje výhradně na onu krizovou oblast a jeho součástí jsou pochybnosti o smyslu dané práce“…                                           Syndrom-vyhoreni.psychoweb.cz. [online], ©2008-2016. Dostupné z: http://www.syndrom-vyhoreni.psychoweb.cz/

Výše zmíněná definice se jeví jako celkem přesná, jen bych osobně neodděloval zvlášť deprese, protože přesto, že se vyhoření týká jen konkrétní krizové oblasti, nakonec se (při ponechání stavu bez zásadního řešení) může vyvinout právě do nich. Tedy do depresí, které postihují veškeré činnosti takto postiženého člověka a které mohou vést např. k izolaci, alkoholismu nebo i sebevraždě.

Když se na moje kritické životní období dívám s odstupem, anabáze začala pravděpodobně v USA, kde jsem rok pobýval na studentské vízum, nicméně šlo, spíše než o zábavné cestování, o výdělek a svým způsobem i o jakýsi trest po neúspěšném pokusu o přijetí na VŠ a souběžně i neúspěšném pokusu o turistické vízum. V té době (r. 2001) nebylo ještě cestování do USA tak běžné jako nyní a komu se podařilo jakkoliv se prosadit (resp. pracovat a normálně žít), získal tím jakési sebevědomí, které plynulo zřejmě ze schopnosti samostatně se o sebe postarat, komunikovat v cizím jazyce a vydělat i poměrně zajímavé prostředky ve srovnání s výdělky v ČR = mohu tedy říct, že jsem se v té době cítil jako sebevědomý člověk.

Zpět do ČR jsem odjel, abych zde složil - tentokrát úspěšně, přijímací zkoušku a nastoupil na distanční studium, kde jsem si musel průběžně vydělávat pravidelnou, dlouhodobou brigádou. Ta byla sice zpočátku vyhovující, ale po třech letech jsem měl již poněkud jinou představu a jako sebevědomý, samostatný a perspektivní člověk jsem se jal hledat vhodnější brigádu, než byla ta dosavadní. Našel jsem však místo brigády poměrně značnou výzvu v podobě „ideálního“ pracovního poměru. Tato práce mne velmi inspirovala (hned od několikaúrovňového pohovoru) a zdánlivě měla, z mého tehdejšího pohledu, všechny aspekty „dokonalé práce“ = vysoké nároky a velký objem informací, které bylo nutno vstřebat, velký potenciál v rámci obchodních zkušeností, velký potenciál kariérního růstu, velký potenciál v platech, samozřejmě v rámci značné závislosti na výkonu, atd… Proto jsem po Bc. státnicích přerušil studium a začal se věnovat práci „na 150%“, abych co nejdříve zvládnul všechna úskalí a stal se co nejdříve profesionálem v daném oboru s tím, že školu dokončím dálkově hned po zdárné aklimatizaci v této práci.

Avšak místo toho, abych měl z práce očekávanou radost, trávil jsem tam neustále obrovské množství času (neplacených přesčasů), abych se naučil co nejlépe vše o komplikovaném předmětu prodeje. Standardně bylo nutné plnit denní limity telefonátů potenciálním klientům (kteří v mnoha příp. reagovali velmi negativně a podrážděně); telefonáty se nahrávaly na diktafon a na pravidelných sezeních obchodního teamu se tyto veřejně pitvaly a řešily nedostatky; dokončení školy nepřipadalo v úvahu; po půl roce velmi intenzívního snažení, kdy jsem měl za sebou úspěšnou realizaci, byla přijata nová ředitelka obchodu, čímž padl i potenciál kariérního růstu. Tím byla prakticky dokonána deziluze z tohoto povolání, nicméně ještě cca rok jsem docházel do práce s absolutní vnitřní nenávistí k tomuto pracovnímu poměru, k telefonování komukoliv, snaze se něčemu dalšímu učit, jakkoliv normálně vycházet se svojí nadřízenou, k nošení vhodného oblečení, řešit na poradách moje i cizí telefonáty, řídit se strategiemi na úspěšný prodej, atd, atd…Vnitřní motivace byla nenávratně pryč.

Vydržel jsem sice o něco déle než moji kolegové konzultanti, ale nejsem si jist, zda to pomohlo mně osobně, protože to bylo právě období, kdy jsem se cítil vyhořele zcela. Ve fázích, kdy jsem ještě byl schopen se vzepnout k nějaké aktivní snaze po lepším pracovním výsledku, mě z počínajících depresí, stále častějších žaludečních neuróz a neodbytných pocitů marnosti a absolutní únavy (bez příčiny) vytahoval aktivní sport v jakékoliv formě. Fotbal, hokej, k tomu občas squash, také lyžování, plavání a nevyhýbal jsem se nikdy jakékoliv příležitosti si zasportovat nebo zajít do přírody. Časem jsem začal pociťovat nechuť i k pravidelnému sportování a tím se můj stav dále zhoršoval. Naštěstí mi vydržela vášeň jezdit pravidelně na skialpinistické výpravy v zimě a těžší ferratové výstupy v létě, kde jsem takto aktivně a především efektivně odpočíval => zcela jsem odladil práci zjednodušeně řečeno kombinací strachu o svůj život s pobytem s přáteli a změnou prostředí a to pomohlo asi nejvíc - musím zde poděkovat především svým přátelům za jejich podporu. Druhá zásadní věc byla ta, že jsem se musel dostat do optiky cizího člověka, který vidí celou situaci nezávisle a s odstupem. Napsal jsem na papír úplně všechno, tím jsem se mentálně očistil (udělal si pořádek v hlavě) a z toho pak vykrystalizoval jakýsi výsledek, tedy popis a všechna realistická řešení mé situace. Posléze bylo třeba učinit určité asertivní kroky, které nakonec vedly k ukončení tohoto pracovního poměru.

Byl by to hezký happy end, kdybych plynule nenavázal manželstvím, které mělo významně dramatičtější průběh s klasickým vyvrcholením --> rozvod je pro mnoho lidí nechutným zážitkem a já tuto pravdu mohu jen podtrhnout, obzvlášť je-li řešeno i nějaké to dítě :(. Máme ale dítěti celý jeho život ukazovat hádky, neporozumění a neschopnost domluvit se na čemkoli v rámci svazku, který neplní svoji společenskou funkci?? Já se upřímně domnívám, že ne. Stavba domu si vzala též nemálo energie a tak bylo zapotřebí ještě mnohem hlubšího vyčištění mentálního prostoru s nezbytnou pomocí fyzických aktivit, které mi poskytly účinný ventil a sociální pomoc. Uvádím to kvůli pochopení, že nejen pracovní prostředí umí člověka dovléci k syndromu vyhoření a v mém osobním případě měl předchozí pracovní burnout dokonce pozitivní roli – připravil mne do značné míry na podstatně horší období dlouhodobého stresu, nechutné hysterie a životního marasmu, který mne připravil o velkou část sebevědomí a jistoty vlastních schopností, dodnes nevím čím.

Doufám, že již nebudu dělat stejně amatérské a naivní kroky jako dosud, protože mne tato moje „škola života“ stála v souhrnu velké množství energie. Tento článek považuji za svůj poslední terapeutický text (též důležité hodit myšlenky na papr), kterým jsem se vrátil ke svému životnímu období, které nepovažuji za úspěšné a děkuji za příležitost se jím osvobodit od zbytků negativní energie, která na mě ulpěla.

Snad tento text pomůže těm z Vás, kteří musíte řešit podobné situace a pomůže Vám vyrovnat se s vyhořením - je to věc vskutku nepříjemná, nicméně je možné se jí efektivně  a cíleně zbavit - pomoci může odborník, na tom vůbec nic není .

Jay~Pee 40x40

O co nám jde? :)

 

whatsgoingon 

 

1. Podpořit dobré jméno Tělesné Výchovy a prokázat její nezbytnost (zvláště v dnešní "sedavé době")

Rádi bychom vrátili těláku (tělocviku, tělesné výchově a vůbec vzdělávací oblasti člověk a zdraví) poněkud zašlou slávu ... Chceme Vám sdělit, které velmi podstatné úkoly tělák musí řešit a rádi doporučíme pohybové aktivity, které povedou ke zlepšení Vašeho zdraví. Pro účely zlepšení zdraví slouží nejen informace a doporučení, týkající se sedavého způsobu života, ale též skvěle fungující NEkuřácký program. Rádi bychom vysvětlili, proč jsou současné úvahy nad třetí hodinou TV v týdnu liché a co by pomohlo podle nás mnohem víc - analýza zde (str.56-65).

2. Doporučit kvalitní a prozákaznicky orientované e-shopy k Vašim spokojeným nákupům

Také bychom rádi, kdybyste se naším prostřednictvím dozvěděli o místech, kde koupíte vše na sport - tedy do tělocvičny, do přírody, k hodinám tělesné výchovy,... nebo jedete-li na školní kurz a potřebujete nové lyže, prkno nebo kolo. Bloudíte, ztrácíte čas na internetu a nevíte, jestli jste vybrali správný a důvěryhodný obchod nebo e-shop? Tak my jsme za Vás obchody a e-shopy odzkoušeli, sledujeme po očku stále, zda neslevili z nejvyšší kvality poskytovaných služeb a nabízíme Vám tyto partnery jako ověřené, které Vám můžeme s klidem v srdci doporučit a které najdete pod záložkou "partneři".

3. Podpořit české producenty

Na těchto stránkách též najdete odkazy přímo na významné české výrobce, kteří jsou kvalitativně na úrovni absolutní světové špičky.... lidé v ČR si mnohdy myslí (nevím proč, jedná se asi o nějaký rudiment z dob komunismu), že zahraniční značky jsou lepší než ty české. Tyto naše jsou ovšem, na rozdíl od výroby v "rozvojových" zemích, vyrobené s hrdostí a ne s odporem k zahraniční korporaci, která své pracovníky doslova sdírá z kůže. U výrobců, které zde podporujeme, můžete počítat nejen se spravedlivým zacházením se zaměstnanci, ale zejména s použitím nejkvalitnějších a nejmodernějších materiálů, abyste se Vy sami přesvědčili, že zde "zlaté české ručičky" stále ještě máme. Na tyto prvky - na kvalitu, naše vlastní schopnosti a víru, že to tady ještě půjde dát někdy do pořádku - se chceme zaměřit a proto naleznete zde odkazy přímo na ověřené české značky. Od nás se jednoduše VŽDY dostanete přímo ke kvalitě!

4. Vytvořit protiváhu plebejcům, zadupávájící morálku a vyšší úroveň společnosti ČR do vlastního tělesného odpadu

Opravdu moc nám vadí to, co se v současnosti děje s naší malou a krásnou republikou, kdy se ke korytu se splašky moci dostala nekompromisní parta, kterou evidentně nezastaví ani vlastní temná minulost. Čím dál více se tak představitelé moci blíží úrovni hmyzu, jenž "kdesi na svém mrchovišti s rejdivou lačností popolézá, hlasitě a nelibozvučně bzuče na způsob velikých nečistých much" a slintá nad svou mocí ještě více než všechna bezskrupulózní hovada předcházející, jejichž hlavní zbraní k boji je sprostá lež.

Proto se chceme touto cestou bít za slušnější a morálnější společnost v ČR (od tělocvikáře se mimo jiné i očekává, že seznámí studenty s problematikou fair play) => budete-li se vyjadřovat v diskusích ke článkům, na našem Fcbku i v dalších komunikačních kanálech věcně a především slušně, je Váš názor (ať je jakýkoli) vítán a budeme s Vámi rádi diskutovat o všech možných tématech. Návštěvníkům, kteří pojem "slušnost" nevnímají vůbec a nebo jej naopak vnímají, ale je jim jednoduše cizí, bychom rádi nabídli místo diskusí nejprve pomocnou ruku v doporučeních v rámci jednotlivých pohybových aktivit - prožitek (flow) z pohybu nebo třeba vyplavený adrenalin či endorfin snad v jejich mozku vytvoří nové vzorce vidění světa, kde bude mít více místa pochopení, logika a snaha o pozitivní výsledek místo msti, závisti a podlosti.

5. Podpořit odvážné lidi, kteří (dle objektivních zjištění) bojují se šmejdy a prodejnými panáky      ...a také ukázat všem ty nejhorší hovada jako odstaršující příklad

ZDE (B7)     ZDE (voda)     ZDE (synek)     ZDE (Limba)     ZDE (Otík)     ZDE (tělocvikář)     ZDE (Vojtíšek)     ZDE...    

...máte nějakého dalšího usvědčeného grázla? tak sem s ním (kromě hochů z brněnské Bohémy z pořadu "Ano, šéfe", prosím = z těch už národ zvracel až dost)

...stačí, když budeme všichni přemýšlet v souvislostech a nepapouškovat jen stupidní hesla manipulátorů, jako např. "havloid", atp. - z tohoto a podobných "pojmů" totiž dýchá čirá hloupost. Na nic si nehrajeme, jsme tělocvikáři a nestydíme se za to... nemáme zač se stydět :-D

 Jay~Pee 40x40

Stránka 1 z 1 - 5 položek celkem

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.