Zcela pravdivě o tělesné výchově...

Školství v ČR

českéškolstvíVe světě jsme jako národ bohužel poněkud k smíchu. V tom západním kvůli otevřené podpoře diktatury, ikdyž si nejsem jist, zda je to směšné. Na východě naopak kvůli servilitě, zbabělosti, ufňukanosti a směšnosti, vyčůranosti nebo neotesanosti nejvyšších představitelů našeho státu, kteří se chovají, jako by je základní slušnost úplně minula. My, obyčejní občané, se v tomto toxickém prostředí, které na nás prakticky neustále útočí z médií, snažíme marně dorůst do mentálních rozměrů států jako je Švýcarsko nebo Rakousko a nedaří se to, naopak!

Kdo je viníkem tohoto stavu? Hlavní díl viny padá na hlavy našich politiků, z nichž někteří záměrně vyorávají brázdy nenávisti mezi různými skupinami lidí: mezi soukromníky a zaměstnanci, vzdělanými a nevzdělanými, učiteli a příjemci vzdělání,... a jednotlivé skupiny staví průběžně proti sobě, jak se jim to právě hodí... Důsledkem toho jsou - a to lze v ČR aktuálně sledovat v přímém přenosu - lidé, zahlceni zbytečnými šarvátkami mezi sebou a potom i významně náchylnější k nechuti uvážit (třeba i velmi kvalitní) názory svých oponentů, nechuti zjišťovat si fakta a objektivní informace a vůbec mít svůj vlastní názor. To vede k pouhé reprodukci a dalšímu přenášení zjednodušených hesel a zištných manipulací.To je dnes bohužel realita - když je pak politiky ohýbána samotná ústava, podstatná část lidí to už neřeší, protože má svých - uměle vytvořených - "problémů dost".

Současně si však musíme zcela upřímně přiznat, že druhým původcem současného stavu je pravděpodobně školský systém, jež je vnímán stále větším množstvím lidí jako nějaký rudiment minulé doby (ZDE a ZDE). Tento stav do značné míry potvrzují srovnávací výsledky vzdělávacího systému, jež čím dál častěji vykazují stabilně klesající úroveň studentů (ZDE). U občanů ČR jsme bohužel stále častěji svědky absence kreativního a též obecně kritického myšlení či jsou tyto nezbytné součásti sebevědomé společnosti zadupány u studentů hned v zárodku přímo učiteli, kteří ve školách pracují téměř výhradně s "negativní zpětnou vazbou" (pouze upozorňováním na nedostatky a chyby bez jakékoli práce s nimi) a diskuse studentů s učiteli při odlišných názorech je často utopií. Tím ovšem trpí schopnost sebeuvědomělé a efektivní argumentace a s tím samozřejmě i vhodné a do širších souvislostí zasazené prezentace vlastních myšlenek, což jsou všechno velice potřebné díly skládačky, která je NUTNÁ, pakliže chceme opět zažít "Baťovské úspěchy" České republiky.

Hmatatelných úspěchů školství u nás je bohužel stále méně, protože spíše než elitu inteligence nebo alespoň selský rozum používající občany, vychováváme v našich školách ve valné většině případů vyděšené ovce, které na příkaz či zadání plní poslušně požadavky podle šablony (styl: "seš normální?"; "ty seš úplně blbej"; "běž od toho, prosimtě!"; "máš za 5!", apod. je stále hojně rozšířen) = žádné kreativní vyjádření, žádná proaktivita nebo nadšení, z toho pak pramenící vyhoření, apatie a deprese. Vypadá to jako snaha starých komunistických struktur, zachovat tuto zemi s exkluzivní geografickou polohou jako pouhou montovnu, jíž projíždí sem a tam kolony kamionů ve svých kolejích na D1, jenž nabízí pouze levnou pracovní sílu nadnárodním koncernům a brání se seč může tomu, aby tahle země (prostřednictvím inteligentních a sebevědomých lidí) skutečně ukázala světu co umí. Toho podstatného se na školách k lepšímu mění jen velice málo a hrozivě pomalým tempem. Výsledkem tohoto kurzu ve vzdělávání jsou dělníci se základním vzděláním (s nejnižšími platy a obtížně řešitelnými půjčkami v celé oblasti Sudet) nebo zástupy všemožných úředníků a kontrolorů (za 10 let se jejich počet zvýšil o 300%!!!), kteří žádné hodnoty nevytvářejí, jen disponují orazítkovaným lejstrem, nejlépe zajišťovacím a tvrdě jdou po tom, aby v naší zemi "bylo líp" (minulý čas sedí bohužel již nějakou dobu nejlépe). Stav a úroveň takové společnosti vystihnul ve svém článku MUDr. Honzák ZDE.

Rozumějte, prosím, nejde mi o kopance do úředníků nebo snad do kolegů učitelů - vůbec ne! Jde o to, že je prokázána existence lepších modelů školství než je to naše => jediná cesta k tomu však vede přes vynikající učitele, tak jimi buďme a zaslužme si platy (str. 60 - doporučení) jako v západní evropě (nikoli v Rusku a Číně, kde vlastní názor najdeme pouze u politických vězňů a vyšší platy se nechystají - právě sem nás ale stahují naše současné elity)! Potom budou příjemci, resp. plátci této služby ochotni souhlasit s navýšením platů na úroveň vyspělých západoevropských zemí a přestane se omílat evergreen s příliš dlouhou dovolenou (kterou však lze čerpat výhradně v termínu prázdnin a ne v době, kdy se učitel cítí unaven). Je ovšem nutně potřeba do učitelského slovníku zařadit, a hlavně pak také studenty podporovat v rozvíjení podstatných témat, jako jsou např: hloubkové myšlení, pozitivní zpětná vazba, důležitost sebepoznání a následné zaměření především na silné stránky, též na chybu jako prostředek velmi efektivního učení (ne vytváření pocitu neschopnosti!), stanovování dosažitelných cílů a jejich realizace, určení strategií pro dosahování cílů, atp.    

...Jestliže se poučíme a vybudujeme moderně orientované školství, postavené na opravdu schopných učitelích místo těch, kteří si pouze strčili do úst větu: "je to moje poslání", ovšem bez reálné snahy toto poslání plnit, můžeme se těšit nejen na rychle se měnící stav obecné a zejména reálně využitelné vzdělanosti celé naší společnosti, ale i podstatně lepší zpětnou vazbu od samotných studentů, kteří nebudou energii brát (když školu ze srdce nenávidí), ale začnou ji ve velmi pozitivní formě naopak předávat dál => protože si budou více vědomi toho, že jim vzdělání pomůže k osobnímu štěstí, vhodnému zaměstnání s ohledem na jejich silné stránky (tedy takovému, které je bude bavit),... a budou vědět, že učitel jim v tomto chce pomoci. Myslíte, že dnešní žáci a studenti mohou mít takový pocit? V některých případech určitě ano, ale zeptejme se přece přímo jich samotných, místo zbytečných odhadů... K lepšímu vnímání učitelů jednoznačně pomůže jejich férové hodnocení rodiči i samotnými studenty, např. formou dotazování, které by mělo mít standardizovaný a hlavně jednoduchý formát, aby jeho pravidelné vyplňování neodrazovalo nějakou složitostí (bohatě postačí např. 10 otázek, kam se vejde i nějaká ta reklama na nepovinné školní aktivity nebo třeba "marketing tělesné výchovy" - str. 64). Jistě, dá se předpokládat, že se zde někdy může zobrazit subjektivní hodnocení, ovlivněné konkrétní situací ve škole, osobní antipatie, pomsta, apod..., ovšem dlouhodobě opačná situace nikomu, kromě samotných studentů, nevadí. A hlavně, nejde vůbec o jednotlivé odpovědi, ale o průměrnou hodnotu na celou třídu, příp. školu - tato konkrétní hodnocení si mohou ponechat školní inspektoři, před kterými učitelé vytváří svoji pedagogickou iluzi (to známe asi všichni - je to často vtipné až trapné) ;). Vlastní zkušenost celé řady absolventů je taková, že zpravidla nejvíc se proti názorům studentů jako "neprofesionálním" vymezuje takový učitel, který toho pozitivního dává svým svěřencům jen minimálně (viz třeba transformátor) - co Vy, jakou máte zkušenost? :) Svůj názor lze vyjádřit na FaceB

Jay~Pee 40x40

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.