Zcela pravdivě o tělesné výchově...

Fotbal vs. Rugby

ronaldo nemůže hrát          Fotbal - nejrozšířenější hru na světě snad není třeba nikterak představovat. Je to vynikající a nenáročná hra na vybavení, perfektní svým vkladem výkonnostním, nicméně současně je též asi nejrozporuplnější. Hrozí zde plejáda faulů, unfair a poměrně nebezpečných situací, což posuzuje ne vždy nezávislý rozhodčí v pozici "spravedlivého boha", který až donedávna nepotřeboval ke svému spravedlivému výkonu žádné videozáznamy, jako má třeba TMO v rugby. Prý by to poškodilo plynulost hry (fair play se neřešilo). Výsledkem je přímá úměra... čím více legračních, současně ale smutných záběrů simulantů ve vrcholných utkáních i všech nižších soutěžích vidíme, tím více nám FIFA a UEFA prostřednictvím reklam podsouvá, že to fotbal s fair play myslí fakt upřímně. Nejspíš se inspirovali u strategie našich nejvyšších státníků, kde se stokrát opakovaná lež stává ohavnou sestrou pravdy, která je za pravdu vydávána vždy když se to hodí.

          Pozitivní vliv fotbalu na mládež i dospělé však je poněkud skrytý, až podprahový. Výkon rozhodčího je totiž v některých případech natolik sporný, tendenční a odporující zdravému rozumu, že je v podstatě nemožné, aby pod rouškou fair play mohl vůbec existovat. Proto se domníváme, že to je nějaký (zatím) skrytý záměr moudrých fotbalových funkionářů, kteří touto cestou šíří dobro. Zkusme reálnou situaci... Pokud Vás nějakým tím "dobrem" ovlivněný rozhodčí drží aktivně a dlouhodobě za velkým vápnem, Vy to emočně nezvládnete a nazvete boha s píšťalkou idiotem (nebo hůř), hrozí, že budete vyloučen za nesportovní chování Vy, nikoli on. Je to absolutní paradox snahy po fair play, že? Když se však nad tuto beze sporu trýznivou a frustrující nespravedlnost povznesete a řeknete si, že je to vlastně velmi dobrý trénink pokory, který se hodí minimálně pro komunikaci s místní samosprávou nebo třeba městskou policií, dá Vám to bezesporu hodně. Je tedy na místě poděkovat fotbalu, pogratulovat k nadčasovosti v rozhodnutích a přiznat zde lví podíl při nalezení zcela nové dimenze FAIR PLAY. Úkolem učitelstva tělesné výchovy pak pravděpodobně bude tento podprahový efekt fotbalu vytáhnout z bahna (zpravidla negativních) emocí na světlo boží a sdělit žákům ve školách, že fotbalové utkání je vlastně vrcholným tréninkem sebekontroly pro emotivně složité životní situace. Děkujeme moc! :D

Rozdíl mezi rugby a fotbalem je především etický. Vyvíjené úsilí nehodnotíme - je při obou aktivitách velké a liší se spíše na úrovni technických, tělesných a volních předpokladů. Zásadní je aspekt fair play, který je u rugby formován již od žákovských kategorií i v mentálně-charakterové rovině (nejen technicko-výkonnostní atp.) a vychovává tak kvalitní hráče zejména lidsky. Nevím, zda bychom slyšeli tak často o zvláštních problémech různých fotbalistů nebo fotbalu jako takového, kdyby jejich chování upravoval stanovený univerzální kodex, zajišťující základní principy slušnosti v chování jako je tomu u hráčů rugby. Fotbalisté jsou osobnostně různí a jistě najdeme i mezi nimi skutečné hráče ve stylu fair play, ale hodnotíme-li oba oblíbené sporty komplexně (i z hlediska působení na společnost a mládež), budou se nacházet na opačných pólech ať se podíváme: a) na rozhodčí (TMO vs. videorozhodčí po 15-ti letech obstrukcí po rugby), b) hlavní postavy ovlivňující mládež (Ma`a Nonu, Dan Carter, S. Chabal vs. Ronaldo, Balotelli, Limberský...) nebo za c) úroveň fanoušků i funkcionářů (fotbalová kontrakultura vlajkonošů snad nepotřebuje žádný komentář, stejně tak čeští fotbaloví bafuňáři v čele s Horníkem, Peltou a Chvalovským).

Takže... budete-li vybírat sport pro svého syna (i dceru), zamyslete se primárně nad tím, zda chcete ze svého dítěte "vyrobit" simulanta, který s nářkem upadne při závanu větru, vzniklém lokomocí soupeře nebo naopak člověka, který se bude schopen většině svých problémů a povinností postavit čelem. U lidí v ČR má fotbal proti rugby výraznou převahu - zdá se, že i na úrovni morálních hodnot... proto prosím mysleme alespoň na výše zmíněnou sebekontrolu a podprahovou dimenzi fotbalu pro fair play i jinde než jenom na fotbalu, ať nejsme všude za hlupáky. Kdybyste se i přes všechna jeho negativa (a neschopnost s nimi něco dělat) rozhodli pro fotbal, vytvářejte tlak na fair play hlavně u mládeže s vědomím, že je třeba budovat svůj charakter na tréninku, v zápase i v životě samotném - zde (odst. "bez pravidel") je velice jednoduchý návod na trénink.

Pro lepší představu:

  Jay~Pee 40x40

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.